Hlavní nápor se zatím sousředí na země jazykově a kulturně bližší. Právě těm EU už nabídla finanční pomoc.

„Zatím nejvyšší číslo je osm milionů ukrajinských uprchlíků. Viděla jsem takové číslo v přípravných materiálech. Takovou vlnu jsme ještě nikdy nezažili z bezprostřední blízkosti,“ upozornila v Otázkách Václava Moravce ČT místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Popsala, jak se na masivní uprchlickou vlnu Evropa připravuje.

Připomněla realokační systém neboli takzvané kvóty, které státům postiženým uprchlickou krizí mohou pomoci. „Otázkou je, zda to budou chtít. Zatím si většinou hledají cesty ke svým příbuzným a známým hlavně v zemích střední Evropy, které jsou jim jazykově i kulturně bližší.“

Jourová má na mysli zejména Polsko, Slovensko, Českou republiku nebo Rumunsko. Nejvíce ukrajinských uprchlíků, téměř polovina z nich, se aktuálně vydává do Polska, které již EU oslovila s nabídkou pomoci.

„Určitě existuje míra, kdy budeme potřebovat pomoc od EU. Ale zatím takovou hranici neznám. Dostávám nabídky od státníků – řecký ministr zahraničí je připraven přijmout část příchozích. Bude potřeba i finanční pomoc od EU,“ potvrzuje také v OVM ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s tím, že Česko zcela jistě čekají velké náklady v souvislosti s touto krizí.

Věra Jourová také zmínila další roli Evropské unie, respektive Evropské komise. „Pomáháme bojovníkům na Ukrajině – finančně i dodávkami zbraní. To je průlom, to Unie nikdy nedělala,“ prohlásila eurokomisařka. Dále ale EK nastartovala směrnici, která by měla ukrajinským uprchlíkům zajistit například právní ochranu v zemích EU.

EK už také uvolnila 400 milionů eur pro pomoc uprchlíkům, které by měly být podle Jourové už v oběhu. „Dali jsme také jasně najevo, že státy EU mohou čerpat z kohezních fondů,“ připomíná také.

Podle nedělního prohlášení OSN uteklo prozatím z Ukrajiny 1,5 milionu lidí. Podle Vysokého komisaře pro uprchlíky Filippa Grandi jde o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi od konce druhé světové války.

Otázkou posledních hodin je také to, kdo by mohl hrát roli diplomatického vyjednavače. Jourová potvrdila, že hlava evropské diplomacie Josep Borrell operuje s možností, že by tuto roli hrála Čína. „Pokud jde o Západ, vidíme, jak se spojil v jednotné frontě proti Rusku. Západ se probudil a je nesmírně jednotný. EU hovoří jedním hlasem a děláme stejné kroky i s VB, USA, Japonskem…“ zdůvodňuje, proč vyjednavači nemohou být západní země.

„Putin si plní dlouhodobý cíl Ukrajinu obsadit a naplnit si sen, že Ukrajina patří pod Rusko a že ukrajinský národ nemá nárok na samostatnou existenci,“ uvedla Jourová. Šance na diplomatické řešení není příliš velká, ale Evropská komise se podle eurokomisařky poohlíží po neutrálním vyjednavači, který by do toho mohl vstoupit.

Dalším možným diplomatickým hráčem by mohl být také Izrael. Jeho premiér Naftali Bennett jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v uplynulých hodinách. Po telefonu také hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bennett se zatím nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Izrael má silné vazby na obě země a chce toho využít coby prostředník v možných jednáních.